Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč máme potřebu kouřit?

18. 03. 2011 9:49:24
Kouření je stará záležitost. Kouřili naši předkové. Jenže - co kouřili a kolik? Při nějakých rituálech si zapálili něco povzbudivého, aby viděli své předky a bylo.

Naproti tomu my - dnešní lidé - kouříme troufla bych si říci kvůli egu. Je to náhrada. Každý má svůj deficit někde jinde, ale shodně si zapálí člověk, který si není jistý sám sebou. Proto je hodně začátečníků mezi dětmi už před pubertou. Jsou silně ovlivnitelní. Hledají sami sebe, napodobují dospěláky, chtějí být cool. Kdo si v životě aspoň jednou nezapálil? I já jsem před mnoha lety bojovala s démonem kuřby. Odmalička jsem kouření bytostně nesnášela a kdykoli si moje maminka zapálila, ucpala jsem si nos, šla jsem jinam, kritizovala jsem ji, říkala jí, že mi ničí plíce, prostě dělala jsem cokoliv pro to, abych v kouři nebyla. Ona byla ohleduplná a vždy se vyklonila z okna nebo šla na zahradu. Ale i tak. Kouř jsem neměla ráda moc dlouho. Poprvé jsem si zapálila ve dvanácti. Parta, kam jsem chtěla patřit, hulila ostošest a kdo se chtěl přidat, musel projít zkouškou. Pamatuju si, že šlukování mi nešlo vůbec, tak jsem jen vtahovala ten hnusnej kouř do pusy a pak rychle ven. Asi jsem se cítila světácky, už si to ale nepamatuju. Jen vím, že cigarety mi pak našel bratr a ten to poctivě naprášil rodičům. Následoval několikahodinový výklad tatínka o tom, jak moc mi to škodí. Na důkaz toho, jak moc to škodí, mi řekl, že sám přestal, když jsem se narodila. Tak moc mě měl rád. A co maminka, ta mě ráda neměla? Nepřestala ani v těhotenství. To až když jsem se narodila, odložila cigaretu, které se záhy opět chopila, páč jsem řvala jako tur. Bodejť by né když jsem na ten humus byla zvyklá z bříška.... Vliv rodiny a přátel je opravdu obrovitánský. Na začátku byla parta, pak spousta let nic a až kolem dvacítky, když jsem začala chodit po barech, jsem zjistila, že když si sama zapálím, tak mi ten smrad tak moc nevadí. Pořád jsem si myslela, že to mám pod kontroloou. Až jednou mě napadlo, že toho nechám, zkusím přestat... No a nešlo to. S hrůzou jsem zjistila, že jsem závislák. Já, člověk, který si tak moc zakládal na své nezávislosti.... Několik let jsem hulila a hulila, krabička, dvě denně.... až asi 4 roky na to jsem s tím práskla. Řekla jsem si, že si nebudu huntovat zdraví a nebudu dotoval nějakého pana P. Morrise a jeho superbyznys. Raději si budu ukládat do ponožky na horší časy. Dnes nekouřím a jsem tomu moc ráda. Už ani maminka nekouří. V naší rodině jsme odložily cigarety. Proč? Možná, že už nemáme potřebu si něco dokazovat. Už víme, že s rukama se dá dělat mnohem víc a že se za cigaretu nemusíme schovávat. Že na to, abysme byli cool, je nepotřebujeme. Stačí se zamyslet, čeho bychom chtěli dosáhnout a pak už za tím jen jít a věřit, že to vyjde. Přeji všem, aby na to přišli, aby si měli šanci uvědomit, že cigareta je jen schovka před sebou samým. A že když máte odvahu ji dát stranou, tak pak se musíte sami sobě podívat do tváře a i když to ze začátku bývá těžký, tak to stojí za to. Není nic lepšího, než možnost být sám sebou a nemuset si na nic hrát.

Autor: Jolana Dominguez | pátek 18.3.2011 9:49 | karma článku: 8.69 | přečteno: 1059x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Filip Rychly

Svoboda v postdemokratické společnosti

Co je dnes opravdovým měřítkem svobody? Svobodné volby? Irelevantní. Hýřivé reklamní kampaně útočící na nejnižší lidské pudy vítězí. Možnost nákupu výrobků všech značek? Již od druhé poloviny devadesátých let zcela nepotřebná věc.

23.11.2017 v 22:53 | Karma článku: 9.76 | Přečteno: 114 | Diskuse

Jan Dvořák

Za socialismu napodoboval západní vzory, teď na to dojel!

Léta se vedou spory o to, jestli zbourat či nezbourat na pražské Vinohradské třídě objekty bývalého TRANSGASu. Zaprvé provokují brutalistní podobou, a zadruhé Praha nemá dost kanceláří, obchodů, a natož bytů nad 10 miliónů korun.

23.11.2017 v 22:22 | Karma článku: 8.18 | Přečteno: 303 | Diskuse

Lukáš Jadrný

Generál Lee v posmrtné bitvě s politickou korektností

Americká občanská válka pro mnohé neskončila. Pod vlivem politické korektnosti a levicových aktivistů padají sochy a památníky hrdinů a spolu s nimi padají i hodnoty, pro které jsme vždy obdivovali Spojené státy americké.

23.11.2017 v 21:16 | Karma článku: 26.54 | Přečteno: 423 | Diskuse

Alexandra Potůčková

Mladý a dynamický kolektiv. Klišé nebo záminka?

Nadpis sice vypadá jako jedna z otázek IQ testu, ale je to jen smutné konstatování skutečnosti. Skutečnosti, že věk je důležitý nejen u láhve vína, ale i u uchazeče o zaměstnání.

23.11.2017 v 17:00 | Karma článku: 20.45 | Přečteno: 465 | Diskuse

Petr Binder

Soumrak mediálních poradců

Po mnoha letech jsem se rozhodl pro mediální kampaň. Konečně mám komerční produkt. Vložil jsem se do rukou mediálního poradce a očekával jeho profesionální rady. Jak jsem byl naivní.

23.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 555 | Diskuse
Počet článků 59 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1590
Jsem rozená optimistka, milující život a vše, co s sebou přináší... Ráda cestuju a poznávám nové lidi i jiné kultury. Pracuji jako terapeut a kouč osobního rozvoje www.jolanadominguez.cz. Mimo jiné se věnuji prodeji šperků a bižuterie z přírodních materiálů a polodrahokamů, které i sama vyrábím. Více na www.aaa-taino-galerie.com TOPlist


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.