Proč se děje tolik tragédií?

Na výletní lodi v Rusku zemřelo víc jako 100 lidí. Pilot nadzvukového letadla havaroval a zemřel. Otec vyvolal hádku kvůli kolínské a jeho syn to zaplatil životem. V Liberci zemřel pacient při banální operaci kýly....Optimismus chybí  2/3 Čechů.  Je jedno, jestli čtete nějaký zpravodajský portál na internetu či sedíte u televizních novin. Obsah zpráv je vždycky stejný. Proč?

Pamatujete si ještě, jakou paniku vyvolala ptačí chřipka z Asie, chřipka z Mexika nebo bakterie Ecoli? Negativní zprávy mají za úkol jen jedno - vyvolat strach v lidech. Člověk, který se bojí, je totiž mnohem lépe ovladatelný. A o to tu jde. Stačí podívat se do minulosti. Ukázkovým příkladem manipulace, založené na strachu, byla katolická církev, která vykreslovala Boha jako nadčlověka, který má neomezenou moc, a pokud nebudeme jednat podle jeho pravidel, zle se nám povede (že tato pravidla psali sami hodnostáři, nemusím podotýkat.)

Národ plný sebevědomých, vzdělaných a kultivovaných lidí, myslících na své životní prostředí, lidí, kteří se starají o blaho své i blaho svých bližních, by nebyl možný ovládat. Člověk by měl nabírat zkušenosti sám, ne je automaticky přebírat.

Vemte si příklad z dětí. Dokud je my, dospělci, nezmanipulujeme, tak jsou usměvavé, dokáží odpouštět bleskovou rychlostí, radují se ze života, cítí s druhými, chtějí se družit, jsou upřímné, ve velké většině mají rádi přírodu a zvířata. Nebojí se pouštět  do neprobádaného.

Jak děti rostou, stále víc se učí od nás, nedokonalých, strachem posedlých, dospělců. "nelez tam, nebo spadneš".... když spadne "vidíš, říkala jsem ti to, kdybys mě poslouchal, tak se ti to nestane"..... Ve škole vštěpujeme dětem do hlavy respekt k autoritám a co nejvíc - vyvíjíme v dětech nesmírnou touhu v soutěživosti - není důležité zůčastnit se, ale být vítězem.

Dalším, nemalým dílem, přispívá svět médií nucenými reklamami. Kdo z vás, když se dívá na film, chce vidět reklamy? Nebo čučet na bilboardy u silnice? Dostávat do schránky každý den stohy reklamních letáků? Ať chcete, nebo ne, reklama plní svůj účel. Můžete se cítit sebesilnějším, a přesto až budete stát někde v hypermarketu, tak vaše ruka sáhne po tom, co znáte z reklamy. Možná ne vždycky, ale dost často.

Reklama na nás vyvíjí velký tlak. Stále máme pocit, že tohle auto musíme mít. Že potřebujeme vlastní bydlení, značkové oblečení, lepší kolo, zahraniční dovolenou.... Kouzlo je, že nepotřebujeme. Nemusíme mít to, co má soused, abychom byli šťastní. Štěstí není ve vlastnictví věcí, ale v tom, jak se cítíme.

Smysl života není v honěním se mezi prací, školou, vařením, praním, nakupováním, chozením po barech, strachem o cokoliv nebo z čehokoliv ....

Tento systém tak bude fungovat, dokud ho budeme přijímat. Je tvořen námi, lidmi. Média nám dávají to, co chceme -  senzace, založené na neštěstí druhých. Jsme to my, kdo rozhoduje o tom, jaký bude náš život, my  sami ho tvoříme, nikdo jiný za nás nezodpovídá, nikdo jiný nenapraví naše chyby.  Líbí se vám, jak žijete? Tak to je dobře. Něco se vám přeci nelíbí? Tak to změňte. My sami rozhodujeme za to, jak se máme a jak se budeme mít. Nemusíme být součástí konzumního života. Kdo chce, může vystoupit. Vše je pouze věcí volby.